|
| |
|
|
Město Jílové u Děčína po roce 1945: Odsun a osídlení v příbězích jeho obyvatel
Doležalová, Hana ; Vaňous, Jaroslav (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Tato práce se snaží popsat rozporuplné období poválečných dějin v Jílovém u Děčína a v klíčových kapitolách zpracovat téma odsunu Němců z města a následné osídlení českými obyvateli. Cílem práce je reflektovat období národnostní výměny v Jílovém a v neposlední řadě poskytnout mikrohistorický pohled na vývoj událostí v malém pohraničním městě s ohledem na konkrétní životní příběhy. Předkládaná práce vychází z dostupných archivních materiálů i literatury a při její tvorbě byla použita metoda orální historie. V této práci je zprostředkováno 6 životních příběhů obyvatel Jílového u Děčína, kteří svým vyprávění mapují klíčová témata výzkumu i tzv. "malé dějiny" každodenního života v poválečné době. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
"Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce.
Mrňka, Jaromír ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Staněk, Tomáš (oponent)
"Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce Jaromír Mrňka, ÚHSD FF UK, 2011. Bakalářská práce "Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce zpracovává téma "očistných" procesů v severomoravském městě Mohelnice v průběhu tzv. třetí československé republiky. V kontextu dlouhodobého vývoje česko-německých vztahů v regionu a převratných změn ve struktuře poválečné společnosti sleduje zapojení jednotlivých aktérů v průběhu tzv. vyhnání a živelné retribuce v květnu až červenci 1945, provádění nařízení tzv. velkého retribučního dekretu od července 1945 a organizované fáze transferu německého obyvatelstva v regionu v průběhu roku 1946. U obžalovaných podle tzv. velkého retribučního dekretu se zaměřuje na jejich motivace a změnu jejich sociálního statusu v souvislosti s jejich zapojením do stranických struktur NSDAP.
|
|
|
Odsun/vyhnání sudetských Němců v reflexi dobového tisku a v české poválečné literatuře
Bohuslavová, Renáta ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Bakalářská práce analyzuje problematiku odsunu/vyhnání Němců v československém poválečném tisku v letech 1945-1948. Soustřeďuje se na první kritické názory zveřejněné v této době ve vybraných periodikách. Prostor je dán i předválečným souvislostem a myšlence vzniku odsunu Němců během druhé světové války z Československa. Hlavní pozornost je ale věnována týdeníkům Obzory a Vývoj s šéfredaktorem Pavlem Tigridem pod záštitou Československé strany lidové. Opomenut není ani nezávislý týdeník Dnešek vedený Ferdinandem Peroutkou. Společně s nimi práce mapuje i činnost Přemysla Pittera a Michala Mareše, jejichž kritické postřehy byly v poválečném období podstatné. Skrze uvedené osobnosti a jimi uveřejněné články práce zachycuje pohled na problematiku odsunu a to z perspektivy neoficiálních periodik třetí republiky. Klíčová slova: tisk, odsun Němců, reflexe, Československo 1945-1948
|
|
|
Odsun Němců ze Sušicka
Lukešová, Dagmar ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na jednu ze stěžejních událostí, která provázela první poválečné roky v Československu, a sice odsun německých obyvatel. Pozornost je věnována území bývalého okresu Sušice v jihozápadních Čechách, kde žila početná německá menšina. Samotná Sušice byla vždy městem s převážně českým obyvatelstvem a ani nebyla po roce 1938 přičleněna k Německé říši. Hranice se však nacházela těsně za městem a v mnoha obcích spadajících do okresu byl silný germánský vliv. Po roce 1945 to byl právě Okresní národní výbor Sušice a Místní národní výbor Sušice, který řešil otázku vysídlení Němců. Během roku 1946 a počátkem roku 1947 probíhal organizovaný odsun německých obyvatel z této oblasti. Vysídlení proběhlo ve dvanácti hlavních transportech. Na konci čtyřicátých let probíhal ještě tzv. dodatečný odsun. Většina německých obyvatel se usídlila těsně za hranicemi v Bavorsku a bavorských lesích. Šumava v poválečných letech zaznamenala velký úbytek obyvatelstva a vzhledem k tomu, že nešlo o příliš atraktivní oblast z hlediska obživy ani přírodních a povětrnostních podmínek, mnoho vysoko umístěných šumavských obcí zcela zaniklo. Zbytky zaniklých vesnic a osad můžeme pozorovat na mnoha místech šumavských lesů dodnes. KLÍČOVÁ SLOVA Odsun Němců, okres Sušice, 1945-1947, poválečné dějiny
|
|
|
Ekonomicko-sociální důsledky odsunu německého obyvatelstva na oblast jižních Čech v letech 1945-1955
Jiřík, Jan ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Odsun německých obyvatel je historicky největším transferem, který se udál na území České republiky. Tato bakalářská práce zkoumá ekonomické a sociální důsledky transferu v letech 1945 - 1955, se zaměřením na jižní Čechy. Hlavním cílem práce je konkretizovat a zhodnotit sociální a ekonomické důsledky. V teoretické části je popsán vývoj česko-německého soužití od období první republiky, včetně schválení, průběhu a vyčíslení odsunu, který jej zakončil. Analytická část hodnotí sociální dopady na příkladu osídlování vybraných obcí, ekonomické na případové studii vybraných podniků, se zaměřením na stav zaměstnanců. Stanovenený osídlovací cíl byl v období 1945-1955 splněn pouze u okresních měst a obce Větřní, v měnších obcích v pohraničí nikoliv. U zkoumaných podniků se odsuny projevily snížením počtu zaměstnanců, avšak důsledky měly jiné vyústění, vzhledem k rozdílnému řešení situace.
|
|
|
Město Jílové u Děčína po roce 1945: Odsun a osídlení v příbězích jeho obyvatel
Doležalová, Hana ; Vaňous, Jaroslav (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Tato práce se snaží popsat rozporuplné období poválečných dějin v Jílovém u Děčína a v klíčových kapitolách zpracovat téma odsunu Němců z města a následné osídlení českými obyvateli. Cílem práce je reflektovat období národnostní výměny v Jílovém a v neposlední řadě poskytnout mikrohistorický pohled na vývoj událostí v malém pohraničním městě s ohledem na konkrétní životní příběhy. Předkládaná práce vychází z dostupných archivních materiálů i literatury a při její tvorbě byla použita metoda orální historie. V této práci je zprostředkováno 6 životních příběhů obyvatel Jílového u Děčína, kteří svým vyprávění mapují klíčová témata výzkumu i tzv. "malé dějiny" každodenního života v poválečné době. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Odsun/vyhnání sudetských Němců v reflexi dobového tisku a v české poválečné literatuře
Bohuslavová, Renáta ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Bakalářská práce analyzuje problematiku odsunu/vyhnání Němců v československém poválečném tisku v letech 1945-1948. Soustřeďuje se na první kritické názory zveřejněné v této době ve vybraných periodikách. Prostor je dán i předválečným souvislostem a myšlence vzniku odsunu Němců během druhé světové války z Československa. Hlavní pozornost je ale věnována týdeníkům Obzory a Vývoj s šéfredaktorem Pavlem Tigridem pod záštitou Československé strany lidové. Opomenut není ani nezávislý týdeník Dnešek vedený Ferdinandem Peroutkou. Společně s nimi práce mapuje i činnost Přemysla Pittera a Michala Mareše, jejichž kritické postřehy byly v poválečném období podstatné. Skrze uvedené osobnosti a jimi uveřejněné články práce zachycuje pohled na problematiku odsunu a to z perspektivy neoficiálních periodik třetí republiky. Klíčová slova: tisk, odsun Němců, reflexe, Československo 1945-1948
|
|
|
"Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce.
Mrňka, Jaromír ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Staněk, Tomáš (oponent)
"Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce Jaromír Mrňka, ÚHSD FF UK, 2011. Bakalářská práce "Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce zpracovává téma "očistných" procesů v severomoravském městě Mohelnice v průběhu tzv. třetí československé republiky. V kontextu dlouhodobého vývoje česko-německých vztahů v regionu a převratných změn ve struktuře poválečné společnosti sleduje zapojení jednotlivých aktérů v průběhu tzv. vyhnání a živelné retribuce v květnu až červenci 1945, provádění nařízení tzv. velkého retribučního dekretu od července 1945 a organizované fáze transferu německého obyvatelstva v regionu v průběhu roku 1946. U obžalovaných podle tzv. velkého retribučního dekretu se zaměřuje na jejich motivace a změnu jejich sociálního statusu v souvislosti s jejich zapojením do stranických struktur NSDAP.
|
|
|
Důsledky odsunu Němců po druhé světové válce a následné osidlování pohraničí na příkladu okresu Jablonec nad Nisou
Jermanová, Alena ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Druhá světová válka je bezesporu jedním z nejvýznamnějších milníků celé historie lidstva. V Československu tento milník vyústil v překotné a dodnes zčásti rozporuplné události vývoje v pohraničních oblastech, tzv. Sudetech. Tato práce se zabývá bezprostředními důsledky nuceného vysídlení sudetských Němců po roce 1945 a opětovném osídlení pohraničních oblastí Československa českým obyvatelstvem. Konkrétněji pak mapuje osídlení regionu Jablonecka, kdy se během krátkého období obměnila téměř celá struktura obyvatelstva. Práce nastiňuje, jak vysídlení německého obyvatelstva probíhalo a přidává konkrétní popis jeho dopadů. Vše je doplněno vzpomínkami pamětníků. Jablonecký okres s převahou sklářského a bižuterního průmyslu, měl svá specifika, která v řadě případů odlišovala poválečný rozvoj města od ostatních znovu osídlených měst v pohraničí. Proto se část práce zaměřuje na jablonecký průmysl a popisuje vývoj jednotlivých konkrétních podniků.
|
host ::
RSS.